Džbán
Část rakovnického okresu pod pohořím Džbán působí na jeho návštěvníky melancholickým dojmem, rozlehlá pole táhnoucí se zvlněnou krajinou, všude v okolí chmelnice tento dojem ještě umocňují. Při pohledu z jihu působí Džbán jako horské pásmo, přestože jeho kopce jen výjimečně přesahují výšku 500 m n. m., nejvyšším bodem je Džbán 536 m n. m., který najdeme nad obcemi Hředle a Třeboc. Ekologicky a kulturně zatím nenarušené pohoří je od roku 1994 chráněným přírodním parkem. Celé pohoří prochází dále ještě okresy Louny a Kladno. Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny s výraznými hodnotami. Na jeho území byly vybudovány dvě naučné stezky. Na náhorní plošině nad obcí Kounov se nachází ojedinělá památka, která je známá jako Kounovské kamenné řady. Co to jsou kamenné řady? Jak vznikly a proč? Jejich tajemstvím se zabývají archeologové, astrologové a badatelé z různých profesí, jejich názory se však liší. Jedna z domněnek je, že řady sloužily jako koňské závodní dráhy obyvatel, kteří žili v nedalekém hradišti asi před 2700 lety, další teorie tvrdí, že řady sloužily jako meze políček deputátníků v 19. století. Někteří badatelé se domnívají, že kounovské řady mohly být jakýmsi lunárním kalendářem obyvatel doby kamenné, podobně jako ve Francii. Jediné co je jisté, že se dochovalo 16 úplných řad, které obsahují 2500 kamenů a jsou postaveny ve směru sever jih, nejdelší řada je dlouhá 450 m. Vzdálenost od první západní řady k nejvýchodnějšímu velkému kameni je 302 m. Stáří a účel řad zůstává stále zahalen tajemstvím. I když se účel řad dodnes neprokázal, zůstávají ojedinělým dílem dávných generací a jsou unikátní památkou našeho okresu. O hradu Džbánu, který se nachází také v této oblasti, písemné zprávy mlčí, výzkumy kladou jeho vznik do první poloviny 13. století. Hrad byl založen v areálu starého pravěkého hradiště, byl vystavěn podle francouzského vzoru a jeho stavba probíhala nejspíše současně se stavbou Týřova (viz Křivoklátsko). Dnes se zachovalo jen nepatrné torzo zdiva a jedné okrouhlé věže.